Ondrova výprava do Dobříše aneb kapely frčíííí – 27. – 29.4. 2018

Nesešlo se nás mnoho, jen 9, ale, jak se ukázalo později, výprava v takovém počtu je hodně suprová! Nejprve nás čekala cesta vlakem, pak metrem a tramvají, pak chvíli čekání u Vltavy (Doubravka tam potkala kamarády z jedné skautské akce, takže nás hned bylo více) a pak opět vlakem, tentokrát až do Dobříše.

Pak už jen najít Papeže a Koryto, 2 rybníky, mezi nimiž vedla naše cesta k základně. Přičemž u Papeže jsme pak strávili téměř celý víkend.

Zabydlení se, navečeření se (ze zásob od maminek), rychlé a důkladné prozkoumaní okolí (včetně břehu Papeže) a vyslání Johanky s Kubou na nákup.

Když už padla tma, byli najednou tady! Ušní nehoda! Kapela se světovým renomé. Bohužel se jednalo o jejich poslední koncert. 🙁 Ale což, alespoň můžeme kapely vytvořit my, vlčata, a pokusit se zaplnit ty obrovské díry v srdcích jejich fanoušků.

Hned dalšího dne jsme se dali dohromady. Bylo třeba si nejprve najít managera, vymyslet si jméno a příběh, trochu lépe se poznat, udělat si hudební nástroje, vymyslet si písničku a jednu už trochu známou pořádně nazkoušet. Bylo toho opravdu dost a my stihli ještě i kostýmy, udělat si luky a hrát si s nimi, také jíst oběd (špagety) jen pusou a večeři (čočku se zelím a uzeným) jíst ve 2 (navzájem se krmit).

Večer ještě získat lístky na festival, kde by si nás mohl všimnout On – velké zvíře z New Yorku, který by s námi mohl podepsat smlouvu na několik desek, moc a moc konzertů a hlavně pohodový život. 🙂

Ufff. Zvládly to všechny 3 kapely. Takže už konečně po namáhavém dni odpočinek. Odpočinek? Kdeže! Pokračujeme dál! Zpívání s kytarou a ukulele není nikdy dost! 🙂

V neděli ráno jsme se posilnili výbornou snídaní – krupicovou kaší, pak svačinkou – palačinkami a těsně před odchodem i bramboračkou. Síla byla potřeba, protože balení batohu, jeho opětovné vybalení a sbalení znovu, tentokrát správně, je namáhavá činnost. Ještě nám před úklidem a cestou na vlak zbylo trochu času na hry, tak jsme opět stříleli z luku, hráli si u Papeže a prostě jen tak byli.

Pak už jen cesta domů a konečně k rodičům do náruče. A je to! Stihli jsme toho hodně, prakticky z ničeho jsme vybudovali 3 frčící kapely s vlastními nástroji, a teď přišel čas na odpočinek.

Doubravka

?>